Měli bychom „dýchat do břicha“, aby nás nebolela záda?

Pokud půjdete v České republice s bolestmi v zádech na fyzioterapii, je velmi pravděpodobné, že se dříve nebo později budete učit „správně“ dýchat. Je ale třeba si položit dvě základní otázky: Je možné způsob dýchání změnit; a pomůže to opravdu vyléčit nebo předcházet bolestem zad?

Dýchání – bránice – bolesti zad

Představa, že změna dýchání může léčit bolesti v zádech, vychází z velmi rozšířeného konceptu tzv. hlubokého stabilizačního systému páteře (HSSP). Bolesti zad jsou zde spojovány s oslabením nebo špatnou koordinací některých svalů trupu, jako jsou hluboké zádové svaly, břišní svaly, svaly pánevního dna či bránice. Autoři tohoto konceptu považují trénink HSSP doslova za hlavní léčebný postup při akutních i chronických bolestech v zádech [1]. Součástí tohoto postupu je mimo jiné nácvik tzv. bráničního dýchání. Pomineme-li, že každé dýchání je z podstaty brániční, jedná se právě o variantu dýchání do břicha, ve které se navíc snažíme nádechem rozšiřovat dolní hrudník do stran a dozadu [1].

Bránice: sval mnoha funkcí

Bránice je nejdůležitějším kosterním svalem v těle, jelikož zajišťuje nepřetržitou dechovou aktivitou. Dále také pomáhá zvyšovat tlak v břišní dutině (nitrobřišní tlak), který je zapotřebí zejména při porodu, zvracení, vyměšování, močení nebo právě zpevnění páteře [2, 3].

Na zvýšení nitrobřišního tlaku se nejvíce podílí bránice a břišní svaly [3, 4]. Žádný sval však nemůže plnit svou funkci samostatně. Určité svalové skupiny pracují společně, zatímco jiné tuto spolupráci musí kompenzovat. Veškerou svalovou činnost pak řídí náš centrální nervový systém skrze příkazy vycházející z motorických programů. Rozhoduje tak (na nevědomé úrovni), které svaly se zapojí, v jakém pořadí, s jakou silou… a to vše na základě aktuálního nastavení těla a vnějších podmínek.

Je tedy otázka, jestli trénink funkce jedné (dýchání) může zlepšit funkci jinou (zpevnění páteře). Protože v každé situaci bránice spolupracuje s jinými svaly, v jiném pořadí, o jiné síle... je zkrátka součástí naprosto odlišného motorického programu.

Souvisí oslabení bránice s bolestmi zad?

Mezi roky 2012-2013 vznikly dvě české studie [5, 6], které popsaly menší pohyb bránice u lidí s bolestmi v zádech při dýchání a tlaku končetin proti odporu. Novější studie však během dýchání rozdíly v tloušťce či pohybu bránice nezjistily, a to jak u běžné populace [7], tak u sportovců [8]. Zároveň nebyly nalezeny rozdíly ve způsobu dýchání mezi jedinci s bolestmi v zádech a těmi bez bolesti [9].

Důkazy, že by změna způsobu dýchání mohla léčit bolesti v zádech, také zatím nejsou. Existují sice výzkumy, které popisují vliv dýchání na snížení bolesti, nejedná se však o „brániční dýchání“, nýbrž o dýchání proti odporu [10, 11] nebo vědomé meditativní dýchání [12].

Je třeba dodat, že ani cílené posilování trupových svalů (včetně bránice) nemělo takový vliv na bolesti zad, jak se předpokládalo. Nebylo totiž shledáno, že by tyto cviky byly výrazně účinnější oproti jiným typům cvičení, jako je jóga, pilates, cvičení v posilovně nebo prostá chůze [13-16].

Za jak dlouho se naučíme „správně“ dýchat?

Pokud se chceme dýchání přeučit, musíte nejprve zjistit, jak by správně mělo vypadat. Což je složité, jelikož pohybové vzorce jsou u každého člověka velmi rozdílné [17]. V první polovině minulého století bylo navíc zjištěno, že i vysoce fixovaný pohyb je během jeho opakování prováděn rozdílným způsobem [18]. Dalším nedostatkem je, že hodnocení pohybového stereotypu je v běžné praxi výlučně subjektivní záležitostí, a proto mohou být závěry několika odborníků naprosto odlišné.

Naučit se nový pohyb (například tenisový úder) také vyžaduje mnoho hodin tréninku. Přeučení zautomatizovaného pohybu (dýchání, chůze) trvá násobně déle. Časový údaj nelze určit zcela přesně, jelikož každý máme jiné předpoklady k pohybovému učení. Pro představu se však uvádí, že je potřeba asi 400 opakování, abychom se naučili pohyb nový, a asi 4000 opakování pro změnu pohybu již naučeného [19].

Závěrem

Ačkoliv je nácvik „dýchání do břicha“ velmi rozšířeným terapeutickým přístupem v léčbě bolestí zad, zdá se jeho efekt velmi nejistý. Je tedy třeba dobře zvážit, v jakých případech o změnu dýchání usilovat, a kdy nastává prostor pro přístupy jiné.

Zdroje

1. Kolář P, Lewit K. Význam hlubokého stabilizačního systému v rámci vertebrogenních obtíží. Neurol. pro Praxi. 2005;: 270-275.

2. Fogarty M, Sieck G. Evolution and Functional Differentiation of the Diaphragm Muscle of Mammals. Compr Physiol. 2019;9: 715–766. doi:10.1002/cphy.c180012

3. Hodges P, Martin Eriksson A, Shirley D, C Gandevia S. Intra-abdominal pressure increases stiffness of the lumbar spine. Journal of Biomechanics. 2005;vol. 38: 1873-1880. doi:10.1016/j.jbiomech.2004.08.016

4. Hodges P, Kaigle Holm A, Holm S, Ekström L, Cresswell A, Hansson T, Thorstensson A. Intervertebral Stiffness of the Spine Is Increased by Evoked Contraction of Transversus Abdominis and the Diaphragm: In Vivo Porcine Studies. Spine. 2003;vol. 28: 2594-2601. doi:10.1097/01.BRS.0000096676.14323.25

5. Kolář P, Šulc J, Kynčl M, Šanda J, Čakrt O, Andel R, Kumagai K, Kobesová A. Postural Function of the Diaphragm in Persons With and Without Chronic Low Back Pain. Journal of

Orthopaedic & Sports Physical Therapy. 2012;vol. 42: 352-362. doi:10.2519/jospt.2012.3830

6. Vostatek P, Novák D, Rychnovský T, Rychnovská Š, Yue J. Diaphragm Postural Function Analysis Using Magnetic Resonance Imaging. PLoS ONE. 2013;vol. 8. doi:10.1371/journal.pone.0056724

7. Ziaeifar M, Sarrafzadeh J, Noorizadeh Dehkordi S, Arab A, Haghighatkhah H, Zendehdel Jadehkenari A. Diaphragm thickness, thickness change, and excursion in subjects with and without nonspecific low back pain using B-mode and M-mode ultrasonography. Physiotherapy Theory and Practice. 2021;: 1-11. doi:10.1080/09593985.2021.1926022

8. Calvo-Lobo C, Almazán-Polo J, Becerro-de-Bengoa-Vallejo R, Losa-Iglesias M, Palomo-López P, Rodríguez-Sanz D, López-López D. Ultrasonography comparison of diaphragm thickness and excursion between athletes with and without lumbopelvic pain. Physical Therapy in Sport. 2019;vol. 37: 128-137. doi:10.1016/j.ptsp.2019.03.015

9. Roussel N, Nijs J, Truijen S, Vervecken L, Mottram S, Stassijns G. Altered breathing patterns during lumbopelvic motor control tests in chronic low back pain: a case–control study. European Spine Journal. 2009;vol. 18: 1066-1073. doi:10.1007/s00586-009-1020-y

10. Janssens L, McConnell A, Pijnenburg M, Claeys K, Goossens N, Lysens R, Troosters T, Brumagne S. Inspiratory Muscle Training Affects Proprioceptive Use and Low Back Pain. Medicine & Science in Sports & Exercise. 2015;vol. 47: 12-19. doi:10.1249/MSS.0000000000000385

11. Ahmadnezhad L, Yalfani A, Gholami Borujeni B. Inspiratory Muscle Training in Rehabilitation of Low Back Pain: A Randomized Controlled Trial. Journal of Sport Rehabilitation. 2020;vol. 29: 1151-1158. doi:10.1123/jsr.2019-0231

12. Mehling WE, Hamel KA, Acree M, Byl N, Hecht FM. Randomized, controlled trial of breath therapy for patients with chronic low-back pain. Altern Ther Health Med. 2005;11(4):44-52

13. Wang X, Zheng J, Yu Z, Bi X, Lou S, Liu J, Cai B, Hua Y, Wu M, Wei M, Shen H, Chen Y, Pan Y, Xu G, Chen P, Eldabe S. A Meta-Analysis of Core Stability Exercise versus General Exercise for Chronic Low Back Pain. PLoS ONE. 2012;vol. 7. doi:10.1371/journal.pone.0052082

14. Smith B, Littlewood C, May S. An update of stabilisation exercises for low back pain: a systematic review with meta-analysis. BMC Musculoskeletal Disorders. 2014;vol. 15. doi:10.1186/1471-2474-15-416

15. Saragiotto B, Maher C, Yamato T, Costa L, Costa L, Ostelo R, Macedo L. Motor Control Exercise for Nonspecific Low Back Pain. Spine. 2016;vol. 41: 1284-1295. doi:10.1097/BRS.0000000000001645

16. Grooten W, Boström C, Dedering Å, Halvorsen M, Kuster R, Nilsson-Wikmar L, Olsson C, Rovner G, Tseli E, Rasmussen-Barr E. Summarizing the effects of different exercise types in chronic low back pain – a systematic review of systematic reviews. BMC Musculoskeletal Disorders. 2022;vol. 23. doi:10.1186/s12891-022-05722-x

17. Vidal, P.-P., & Lacquaniti, F. (2021). Perceptual-motor styles. Experimental Brain Research, vol. 239(issue 5), 1359-1380. doi:10.1007/s00221-021-06049-0

18. Bernstein, N. A. (1930). A new method of mirror cyclographie and its application towards the study of labor movements during work on a workbench. Hygiene, Safety and Pathology of labor, 5, 3-9., as cited in Latash, M. (2012). The bliss (not the problem) of motor abundance (not redundancy). Experimental Brain Research, vol. 217(issue 1), 1-5. doi:10.1007/s00221-012-3000-4

19. Schmidt, R.A. (1991) Motor Learning and Performance: From Principles to Practice. Human Kinetics, Champaign.