[Case report]
Existují případy, kdy je možné bolesti zad utlumit pouhou změnou stravy. Týká se to zpravidla bolestí, které vznikají na podkladě zánětlivého (revmatického) onemocnění.
Následující příklad 30 letého pacienta je toho nepochybně důkazem. Tento pacient, říkejme mu třeba pan Čermák, měl poslední 3 roky intenzivní bolesti v oblasti levé hýždě, které se rozšiřovaly do celé levé dolní končetiny. Postupně zkoušel různé typy rehabilitace zaměřené na výhřezy plotének a posílení svalů "středu těla", ale efekt se přesto, ani po mnoha měsících, nedostavil. Když měl horší den, nemohl pořádně chodit, a celkem viditelně kulhal. Nevydržel déle stát ani sedět, a tak musel při práci každých dvacet minut střídat stoj se sedem u polohovacího stolu. Krátkodobě mu pomáhalo pouze ranní rozhýbání páteře a pravidelné protahování hlubokých hýžďových svalů.
Panu Čermákovi našli na magnetické rezonanci akutní zánět v křížokyčelním skloubení s podezřením na Bechtěrevovu nemoc (autoimunitní zánětlivé onemocnění páteře a dalších kloubů). Jelikož do té doby nepomáhalo nic jiného než ibuprofen, zkusil radikálně změnit svůj jídelníček. Na základě AIP (Autoimmune Protocol) diety [1], vynechal všechna jídla kromě kuřete a okurky na 30 dní, a bolest mu sama ustoupila asi o 70 %. Lépe chodil, více sportoval, ráno nebyl tolik ztuhlý. Postupně začal přidávat další suroviny a zjistil, že látka, která mu bolesti způsobovala byl škrob. Reakce, po pozření potraviny obsahující škrob, se objevila někdy i do 30 minut. Při dodržování této diety ale mohl téměř normálně fungovat.
Vědecká literatura se sice o možném vlivu škrobu na bolesti u "bechtěreviků" zmiňuje, ale zatím nedisponuje důkazy, které by tuto vazbu jasně potvrdily [2]. Nicméně, dnes víme, že střevní bakteriální mikroflóra (mikrobiom) má schopnost modulovat reakci imunitního systému [3], a lze ji stravou do určité míry ovlivnit. Proto, na základě jednotlivých případů, jako u pana Čermáka, může dávat smysl u některých revmatických typů bolesti dietu dle AIP vyzkoušet.
Zdroje:
[2] Macfarlane TV, Abbood HM, Pathan E, Gordon K, Hinz J, Macfarlane GJ. Relationship between diet and ankylosing spondylitis: A systematic review. Eur J Rheumatol. 2018 Mar;5(1):45-52. doi: 10.5152/eurjrheum.2017.16103. Epub 2017 Oct 25. PMID: 29657875; PMCID: PMC5895151.
[3] Belkaid Y, Hand TW. Role of the microbiota in immunity and inflammation. Cell. 2014 Mar
27;157(1):121-41. doi: 10.1016/j.cell.2014.03.011. PMID: 24679531; PMCID: PMC4056765.